Ztížený porod může postihnout fenu jakéhokoliv plemene, velikosti i stáří. Některá plemena např. anglický buldok, francouzský buldoček, pekingský palácový psík z důvodu zúžené pánve matky a naproti tomu velké hlavy plodu obtížně rodí a porod je ve většině případů řešen císařským řezem. 

To se týká i malých a miniaturních plemen jako jsou jorkšírský teriér, pražský krysařík, která mívají málopočetné vrhy, často pouze jedno štěně a to velké a poté u nich porod neprobíhá přirozeným způsobem.

Důležitým signálem blížícího se porodu je pokles tělesné teploty. Pokud chovatel měří teplotu feny v konečníku v pravidelnou denní dobu alespoň týden dopředu, 24 hodin před porodem dochází k výraznému poklesu tělesné teploty (cca. o jeden stupeň Celsia oproti normálu).

Kromě poklesu teploty pozorujeme několik hodin před porodem u fen neklid, zvíře přestává přijímat potravu a hledá si vhodné místo.

Porod je fyziologický proces, ale i během něho mohou nastat komplikace, při kterých je nutná pomoc veterinárního lékaře. Pokud fena intenzivně tlačí a je patrný zelený výtok a štěně se nerodí, v tomto případě je nutné kontaktovat veterináře. Zelený výtok je signálem odloučení placenty plodu. Naopak po porodu prvního štěněte může nastat pauza od několika minut až hodin při více početných vrzích (ne však více než 4-6 hodin). Avšak dlouhodobé stahy bez porodu štěněte nebo naopak několikahodinová apatie feny bez stahů svědčí o tom, že porod neprobíhá tak, jak má.

Po zhodnocení situace u konkrétního případu komplikovaného porodu feny přistupujeme k provedení císařského řezu. Nejprve posoudíme zdravotní stav matky. Většinou se jedná o prodloužený porod a feny bývají vyčerpané. V těchto případech přistoupíme ke stabilizaci matky formou infuzní terapie a poté k vlastní operaci. K minimalizaci zdravotních komplikací volíme co nejšetrnější narkózu, v našem případě jednoznačně inhalační anestézii, která co nejméně působí na depresi dechu matky a štěňat. 

Vlastní řez provádíme uprostřed břicha a z dutiny břišní vybavíme dělohu. Po jejím otevření jsou z ní postupně vyjmuty plody i s placentou a poté je děloha zašita. Operační rána je uzavřena standardním způsobem. Štěňata uvolníme z plodových obalů a zprůchodníme dýchací cesty.

Dále provedeme ošetření pupečního pahýlu, to znamená, že ho zkrátíme na délku cca. 1 cm, podvážeme a vydezinfikujeme. Poté štěňata osušíme, zkontrolujeme ústní dutinu, vyloučíme vrozené vady např. rozštěp patra a umístíme do vyhřátého boxu (inkubátoru). Po císařském řezu dostane každý chovatel přesné instrukce o péči o fenku dle jejího aktuálního stavu, druhu podaných léčiv, rozsahu zákroku apod. Po operaci je potřeba mít fenu v teplé a čisté místnosti, podávat kvalitní krmivo v několika dávkách denně.

Je nutné zabránit nadměrnému olizování operační rány. Jakmile se fena probudí z narkózy, dají se štěňátka k matce. Kojit ve většině případů fenky mohou po císařském řezu normálně, výjimku tvoří případy, kdy je fena ve špatném zdravotním stavu a je extrémně vysílena. Tehdy musí být štěňata odchována na umělé stravě.