Tvorbu močových kamenů (urolitů) u psů často diagnostikujeme. Jedná se o onemocnění močového aparátu, při kterém se tvoří útvary rozličného složení v různých částech močového traktu, nejčastěji v močovém měchýři a v močové trubici, méně často v ledvinné pánvičce a v močovodu.
Existuje více typů močových kamenů, které se liší chemickým složením i mechanismem vzniku. Močové kameny jsou z menší části tvořeny organickou matrix a krystalickými látkami. Tyto látky nemusí pocházet pouze z krmiva, ale mohou vznikat i při metabolizmu v organizmu psa. Dalšími faktory pro vznik urolitů jsou i pH moči, infekce v močovém měchýři, snížený příjem tekutin a nižší frekvence močení. Nelze opomenout i plemennou predispozici pro vznik určitých močových kamenů, tj. častější výskyt u dalmatinců, jezevčíků, teriérů aj.
Klinicky se onemocnění projevuje problémy při močení, jako je ztížené močení, nutkání na močení a bolestivost při něm, přítomnost krve v moči.
Při uzávěru močové trubice urolitem není pes schopen močit, objevuje se apatie a zvracení. Pokud tento stav přetrvává 24 až 72 hodin, dochází k srdečnímu selhání.
U psů se nejčastěji vyskytují 4 typy močových kamenů.
1. Struvity – u psa k jeho tvorbě přispívá infekce v močovém traktu a alkalické pH moči.
K redukci tvorby těchto urolitů přispívá naopak kyselé pH moči a snížený příjem krystalických látek krmivem.
2. Uráty – se vyskytují nejčastěji u plemene dalmatin a u jedinců s nemocnými játry.
3. Cystin – vzniká na základě poruchy rezorbce aminokyseliny v ledvinách. Z větší části je tento výskyt zaznamenán u samců.
4. Oxalát – vyskytuje se častěji u starších samců predisponovaných plemen např. jorkšírský teriér, knírač, pudl.
Při výskytu onemocnění provádíme analýzu moči k průkazu močových krystalů. Nedílnou součástí je rentgenologické vyšetření, kterým přesně určíme počet urolitů a jejich konkrétní umístění v močovém traktu. RTG vyšetření je možné doplnit i vyšetřením sonografickým.
Existují dvě možnosti léčby – chirurgická a konzervativní. Operativní zákrok je jediným možným řešením při uzávěru močové trubice urolitem, kdy pes není schopen močit. Dále pokud je diagnostikován nerozpustný oxalátový urolit. Konzervativní (nechirurgická) léčba přestavuje terapii infekce vhodnými antibiotiky a rozpouštění močového písku a kamene pomocí konkrétní diety. Pokud do určité doby nedojde k rozpuštění těchto urolitů, je nutné též přistoupit k chirurgickému zákroku.
Důležitou součástí urologického pacienta je zavedení kompletních preventivních opatření. Jedná se o podávání veterinární diety, kterou volíme na základě typu urolitu, u kterého se stanoví jeho chemické složení. Konkrétní krmiva mají zajistit optimální kyselost moči, mají upravený obsah minerálních látek a sníženou koncentraci bílkovin. Váš veterinární lékař nejlépe doporučí vhodnou veterinární dietu a určí délku jeho podávání na základě vývoje zdravotního stavu psa. V některých případech se může jednat o celoživotní způsob výživy. Díky tomu se snižuje výskyt recidiv. Investice do kvalitní výživy se vždy vyplatí.